family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily LAMIINAE Latreille, 1825

tribe Agapanthiini Mulsant, 1839

genus Agapanthia Audinet-Serville, 1839

Agapanthia intermedia Ganglbauer, 1884

subgenus Smaragdula Pesarini & Sabbadini, 2004

Velikost 7-13 mm.

Bionomie. Lesní louky, okraje porostů, neobhospodařované zemědělské plochy a sady. Vyskytuje se převážně v pahorkatinách, ale i ve vyšších polohách. Podle dosud zjištěných poznatků se larvy vyvíjejí ve stvolech rostlin, v jejichž dolních částech se také kuklí. Bionomie popsaná Paulusem (1973) se zřejmě týká tohoto druhu. Podle něj larva vyžírá stonek do dolní části, kde ho z vnitřní části okroužkuje, takže horní část pak odpadá. Kuklí se pod místem odlomení. - Imaga se vyskytují od poloviny V. do poloviny VIII., maximum VI. Pokud je mi známo, byl tento druh nalezen výhradně na stoncích a květech Knautia.

Živné rostliny - Jak se zdá, je vývoj imag omezen pouze na Knautia.

Agapanthia violacea (Fabricius, 1775)

subgenus Smaragdula Pesarini & Sabbadini, 2004

Velikost 6-13 mm.

Bionomie. Zemědělsky méně využívané plochy, pastviny, sady, ruderální lokality, okraje cest, polostepi a stepi. Podle Demelta (1966) a dalších probíhá vývoj larev ve středových částech nadzemních stvolů rostlin, kuklí se blízko země. Doba vývoje jeden rok. – Imaga se vyskytují v V.-VI. na celé řadě rostlin např. Vicia (Slovensko), Carduus a Cirsium (Řecko), uváděny jsou dále Scabiosa, Centranthus, Psorolea aj.

Živné rostliny - Uvádí se Centranthus, Psoralea, Carduus, Medicago, Salvia, Scabiosa, Phlomis, Onobrychis aj.

Variabilita. Obvykle je zbarvení krovek modré, může být také nazelenalé, modrofialové, nebo vzácně načernal.

Agapanthia viti Rapuzzi & Sama, 2012      (dříve byla ze Slovenska uváděna jako osmanlis Reiche & Saulcy, 1957)

subgenus Smaragdula Pesarini & Sabbadini, 2004

Velikost 10-15 mm.

Bionomie. Původně byl tento ze Slovenska a Maďarska uváděn jako Agapanthia osmanlis Reiche, 1858. Po popisu Ag. viti a poznání bionomie je nalézán častěji. Imaga na živné rostlině štětce lesní (Dipsacus sylvestris) v V-VI.

Variabilta. Většinou je zbarvení krovek modré, může být také modrozelené až zelené.

Agapanthia osmanlis Reiche & Saulcy, 1858

subgenus Smaragdula Pesarini & Sabbadini, 2004

Agapanthia gemella Holzschuh, 1989

subgenus Smaragdula Pesarini & Sabbadini, 2004

Agapanthia cardui (Linnaeus, 1767)                   (syn. Agapanthia pannonica Kratochvíl, 1985)

subgenus Agapanthia Audinet-Serville, 1835

Velikost 7-13 mm.

Bionomie. Teplejší lokality, lesostepi, okraje cest, ruderální plochy. Podle Pauluse (1968) se larvy vyvíjejí ve stvolech a stoncích listů, nikdy ne v kořenech. Larva žije od VI. do příštího V., ale v X. prvého roku již dokončila svůj vývoj. Kuklí se na jaře, kukelné stadium trvá 2 – 3 týdny. Vývoj jednoletý. - Imaga se vyskytují v V. – VII., maximum od poloviny V. do VI., na živných rostlinách, především Cirsium a Carduus.

Živné rostliny - Cirsium, Carduus, Valeriana, Salvia; další uváděné Cynyra, Senecio aj.

Agapanthia suturalis (Fabricius, 1787)

subgenus Agapanthia Audinet-Serville, 1835

Agapanthia bohemica Sláma, 2017

subgenus Agapanthia Audinet-Serville, 1835

Velikost 11 mm.

Agapanthia villosoviridescens (Degeer, 1775)

subgenus Epoptes Gistel, 1857

Velikost 10-22 mm

Bionomie. Lesní louky a okraje lesů, paseky, ruderální plochy, okraje cest. Vývoj larev podobně jako u ostatních druhů tohoto rodu ve stoncích různých rostlin, spíše v jejich dolní části, kde se také kuklí. Kukelní komůrka je oddělená ucpávkou z drti. Doba vývoje pravděpodobně jednoletá. - Imaga se vyskytují od konce V. do IX., nejčastěji od poloviny VI. do VII. na listech a stoncích živných rostlin.

Živné rostliny - Urtica; Astrantia major L., Heracleum sphondylium L., Anthriscus silvestris (L.) Hoffm. a Cirsium arvense (L.) Scop. ; Cirsium arvense L., Carduus nutans L.; Eupatorium, Senecio, Chaerophyllum, Gentiana, Angelica, Carduus aj.

Agapanthia cynarae (Germar, 1817)

subgenus Epoptes Gistel, 1857

Agapanthia cynarae cynarae (Germar, 1817)

Velikost 10-23 mm.

Bionomie. Podobná jako u předcházejícího druhu. Vývoj larev v dolních a středních částech stvolů. Larvy se kuklí též v živných rostlinách. Imaga při zralostním žíru vykusují na povrchu živných rostlin plošky. - Vyskytují se od konce V. do počátku VII., maximum výskytu VI. na živných rostlinách především příbuzných Carduus.

Živné rostliny - Carduus, Cynara; Cirsium, Onopordum aj.

Agapanthia cynarae michaeli Sláma, 1986

Agapanthia dahli (Richter, 1821)

subgenus Epoptes Gistel, 1857

Velikost 10-22 mm.

Bionomie. Lesostepi, stepi, neobhospodařované ovocné sady, ruderální půdy. Larvy vyžírají vnitřní části stonků napadených rostlin. Dle Demelta (1966) jsou otvory uvnitř napadených stvolů větší než tělo. Doba vývoje minimálně jednoletá. - Imaga se vyskytují od konce V. na Slovensku do počátku VII., na Moravě do 9.VIII., v Čechách do 17.VIII.na živných rostlinách, především na různých druzích příbuzných Carduus.

Živné rostliny - Carduus, Cirsium, Onopordum, podle Demelta (1966) zvláště na Carduus acanthoides.

Agapanthia sicula Ganglbauer, 1883

subgenus Epoptes Gistel, 1857

Agapanthia sicula sicula Ganglbauer, 1883

Agapanthia sicula malmerendii Sama, 1981

Agapanthia asphodeli Latreille, 1804

subgenus Epoptes Gistel, 1857

Agapanthia asphodeli asphodeli Latreille, 1804

Agapanthia asphodeli balcanica Sláma, 2019

Velikost 13-23 mm.

Bionomie. Spíše mediteránní druh. Samičky vykusují na stoncích kopíčka (Asphodelus) jamky kam kladou vajíčka. Larvy prožírají stonek a také se tam kuklí. Imaga na stejných rostlinách. V Řecku III-VI.

Agapanthia uxoria Sláma, 2017

subgenus Epoptes Gistel, 1857

Velikost 13-15 mm.

Agapanthia kirbyi (Gyllenhal 1817)

subgenus Synthapsis Pesarini & Sabbadini, 2004

Agapanthia kirbyi kirbyi (Gyllenhal 1817)

Agapanthia kirbyi valandovensis Sláma 2015

Nepříliš povedená fotografie imag Agapanthia kirbyi z mé sbírky. V pravé horní části jsou imaga z Macedonie – Valandova, posaná jako ssp. valandovensis. Jsou zřetelně odlišná jak postavou, tak i barvou. Ostatní imaga jsou z různých míst výskytu od Francie po Syrii. Imaga nejsou srovnána podle míst výskytu, takže není možné je při pohledu na krabici  vzájemně porovnávat podle lokalit. Odlišnosti jsou ale zřetelně viditelné a předpokládám, že budou popsány další subspecie. Např. prvá řada vlevo nahoře pocházející z Turecka (lgt. Holzschuh) je také velmi výrazně odlišná. Imaga z jiných lokalit v Turecku a Sýrii jsou ale zase jiná.

Velikost 11-28 mm.

Bionomie. Na velmi teplých lokalitách, lesostepích, ruderální půdě, v ovocných sadech. Imaga vyžírají povrchové plošky na lodyhách jako zralostní žír. Samičky kladou vajíčka do vyhlodaných vrubů. Larvy vyžírají stvoly až do kořenové části, v dolní části se také kuklí. Podle Čerepanova (1984) larvy vyžírají kroužek po obvodu stvolu, který se v tomto místě pak odlomí a mají dvouletý vývoj. - Imaga se za slunečného počasí vyskytují na lodyhách a listech Verbascum. V okolí Prahy byla chytána imaga od 6.V. do 20.VI. a v VII. Na Slovensku od 1.V. do 20.VI.

Živné rostliny - Podle Heyrovského a dalších entomologů v Čechách a na Slovensku pouze na Verbascum lychnitis. V Makedonii a Řecku ve všech druzích Verbascum, které jsem našel. Přes velkou snahu a velkého množství věnovaného času jsem žádné imago v Čechách nenašel, ale ve skutečnosti na Slovensku také ne.

Agapanthia maculicornis Gyllenhal, 1817

subgenus Homoblephara Pesarini & Sabbadini, 2004

Agapanthia maculicornis maculicornis (Gyllenhal, 1817)

Agapanthia maculicornis davidi Sláma, 1986

Agapanthia maculicornis ssp. n. ??

Exempláře z Řecka jsou obvykle determinovány jako ssp. maculicornis, ale ve srovnání s maďarskými (téměř jistě nominální forma) jsou zcela odlišné. Často jsou také určovány jako ssp. davidi. Nejsem ale přesvědčen, že jsou totožné s kusy, které pocházejí z místa popisu ze Sicilie, stejně jako jsou odlišné od nominální ssp. maculicornis .

Agapanthia maculicornis ssp.n.  ??

Oba kusy z Chorvatska jsem porovnával s jinými z jiných míst výskytu. Podle mého názoru jsou dostatečně odlišné, aby mohla být popsána další ssp. Nenašel jsem ale odvahu je popsat jako novou ssp.

Agapanthia maculicornis trivittata Gebler, 1830

Tento taxon je veden jako synonymum k A. maculicornis. Podle mého názoru je to chybou, protože exempláře z Ruska jsou zcela odlišné od nominální formy-

Velikost 9-13 mm.

Bionomie. Bližší bionomie mi není známa. - Imaga se vyskytují koncem V. a počátkem VI. V Makedonii jsem sbíral tento druh opakovaně na stoncích Cirsium sp. společně s Agapanthia cardui.

Živné rostliny - Horion (1974) cituje podle Pjatakové výskyt na Helianthus annuus.

Agapanthia cretica Bernhauer, 1978

subgenus Epoptes Gistel, 1857

Tento druh jsem chytal poměrně hojně v březnu na jihu Kréty.

Agapanthia probsti Holzschuh, 1984

subgenus Epoptes Gistel, 1857

Druh Ag. probsti jsem chytal také na Krétě, ale až v červnu. Několik velmi malých kusů vysoko v horách, podle Probsta a Holzschuha je to Ag. probsti. Druhé (vesměs větší kusy) jsem chytal ve stejné době mnohem níže v horském údolí, údajně je to též Ag. probsti. Někteří entomologové se domnívají, že tento druh je možná totožný s Ag. cretica. Zarážející je ale velmi odlišná doba výskytu.

(Větší kusy jsem chytal ve větším množství těsně před odjezdem z Kréty. Nechal jsem je ve smrtičce a bohuže po příjezdu domů jsem zjistil, že většině kusů odpadly články tykadel.)

Agapanthia schurmanni Sama, 1979

subgenus Epoptes Gistel, 1857

Agapanthia annularis (Olivier, 1795)

subgenus Drosotrichia Peasarini & Sabbadini, 2004

Agapanthia irrorata (Fabricius, 1787)

subgenus Stichodera Pesarini & Sabbadini, 2004

Agapanthia soror Kraatz, 1882

subgenus Stichodera Pesarini & Sabbadini, 2004

Tento druh jsem zařadil jen pro zajímavost. Má neobvyklé zbarvení podobně jako předchozí druh.